Areál mendikantských klášterů řádů sv. Kláry a Minoritů v Českém Krumlově (2011 - 2015)
Od roku 2011 probíhá záchranný archeologický výzkum vyvolaný komplexní rekonstrukcí bývalých klášterů klarisek a minoritů v Českém Krumlově. Výzkum je rozdělen na dvě základní etapy.
1) předstihový výzkum prováděný formou sondáže a částečného plošného odkryvu ploch ohrožených plánovanou rekonstrukcí
2) soustavný archeologický dohled při provádění výkopových a zemních pracích, převážně k účelu položení či rekonstrukce inženýrských sítí
Křimice – „Nad silnicí“
Lokalita Křimice (okr. Plzeň-město) je součástí staré kulturní oblasti, v jejímž rámci i těsném sousedství jsou kontinuálně zaznamenávány sídelní zóny mladšího pravěku. Jako v mnoha dalších příměstských částech města Plzně dochází i v Křimicích k rozsáhlé modernizaci a rozšiřování bytové výstavby - tato skutečnost vyvolala v posledních letech celou řadu rozsáhlých archeologických výzkumů. Archaia Jih v letech 2011–2014 realizovala vykopávky před výstavbou bytových domů na západním okraji obce, v poloze „Nad silnicí“, a významně tak přispěla k rozvoji poznatků o podobě pravěkého sídliště, jehož fáze aktivity kulminovala v období nynické kultury pozdní doby bronzové (950–800 př. n. l.).
První etapa výzkumu (říjen–listopad 2011)
Počáteční fáze záchranného archeologického výzkumu v poloze „Nad silnicí“ (parc. č. 1098/221) byla prováděna v klimaticky relativně příznivých podzimních měsících roku 2011. Intenzivní plošná exkavace probíhala na dvou plochách zbavených cca třiceticentimetrové orniční vrstvy o celkové rozloze 1521 m2. Předmětné plochy byly v rámci metodiky výzkumu rozděleny pomocnou sítí do čtverců (sektorů), v jejichž rámci byly detailně zkoumány případné zahloubené objekty. Jejich přítomnost byla jasně identifikována již v přípravných fázích dohledu skrývky tmavou výplní ve světlejším geologickém podloží, s častou přítomností keramických střepů. Tzv. kulturní vrstva v podorničí nebyla díky intenzivnímu zemědělskému využití předmětné plochy dochována.
První etapa vykopávek potvrdila ve zkoumané poloze přítomnost minulých lidských aktivit. Vzhledem k charakteru nalézaných zahloubených objektů a celkové situaci bylo možno interpretovat tyto aktivity jako sídlištní, s doloženou kontinuitou nejméně od mladších fází neolitu (kultury s vypíchanou keramikou, 4500 př. n. l.) do pozdní doby bronzové (kultura nynická). Z několika stovek zkoumaných pravěkých jam tvořily převážnou většinu kůlové a sloupové jámy a sídlištní jámy různých tvarů a úrovní zahloubení. Nejčastější archeologický nález z výplní objektů reprezentovala pravěká keramika, ojediněle došlo rovněž k nálezu štípané industrie a fragmentů broušených kamenných nástrojů.
Druhá etapa výzkumu (červenec–listopad 2012)
Následná fáze plošných exkavací v předmětné poloze byla zahájena následujícího roku odborným dozorem budovaných inženýrských sítí od polohy „Velké louky“ k poloze „Nad silnicí“ (cca 560 m výkopu). Na liniovou stavbu navazovala plošná skrývka území přímo navazující na plochu zkoumanou v roce 2011. Plocha o přibližné výměře 1300 m2 byla pak plošně zkoumána stejným způsobem jako v předcházející etapě. Dle předpokladů byla po začištění mechanické skrývky identifikována celá řada pravěkých sídlištních jam (neolitických a pozdně bronzových), jejichž koncentrace dovolily z části blíže specifikovat rozsah nalezeného sídliště. Z nálezů opět jasně dominovala pravěká keramika, sídlištní jámy typu zásobnic obsahovaly velké typické fragmenty masivních zásobních nádob. Z několika desítek identifikovaných zahloubených objektů byly téměř dvě třetiny reprezentovány sloupovými a kůlovými jámy, jejichž nenáhodné shluky upomínaly na zaniklé stavby nadzemní konstrukce.
Třetí etapa výzkumu (leden–duben 2014)
Prozatím poslední fáze vykopávek v poloze „Nad silnicí“, které Archaia Jih prováděla v první třetině roku 2014, byla realizována v prostoru těsně navazujícím na plochu etapy minulé, rozloha skrývky činila v tomto případě cca 500 m2. Záchranný výzkum probíhal s vynucenými klimatickými přestávkami bezmála 3 měsíce a v jeho průběhu došlo k identifikaci mnoha sídlištních objektů nynické kultury pozdní doby bronzové. Velmi specifickým objektem poslední etapy výzkumu se staly rozsáhlé objekty nepravidelných tvarů a velikostí, které obsahovaly enormní množství pravěké keramiky a mazanice, včetně několika celých nádob (vyzvednutých in situ) a jež byly předběžně interpretovány jako odpadní jámy nynické fáze osídlení nalezeného pravěkého sídliště.
Malenice – V Polích I., stavba místní komunikace a kanalizace pro RD (2007)
V souvislosti s plánovanou výstavbou rodinných domků a domu s pečovatelskou službou na ploše 2,83 h v městysu Malenice proběhl v měsících květnu a červnu archeologický výzkum vyvolaný výstavbou místních komunikací a inženýrských sítí. Garantem archeologického výzkumu bylo Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích, mezi nímž a společností Archaia JIH byla uzavřena subdodavatelská smlouva o dílo. Vzhledem ke známému polokulturnímu osídlení v bezprostředním okolí lokality se jednalo zároveň o výzkum zjišťovací, z jehož výsledků měla vzejít strategie pro další etapy vázané na skrývky jednotlivých parcel.
Součástí zjišťovacího výzkumu byla i aplikace nedestruktivních metod formou prospekční fosfátové analýzy na celé předmětné ploše (A. Majer).
Pozitivní archeologické situace v podobě dvou laténských objektů (latén C-D) se podařilo zachytit v nejjižnější části plochy. Na řezu v této části plochy byla rozpoznána podorniční vrstva o průměrné mocnosti 15 cm a délce 80 m, obsahující zlomky mazanic a uhlíků. Jiné archeologické situace nebyly zjištěny.
Ostrov u Stříbra
Záchranný archeologický výzkum před výstavbou haly LINDE (2014-2015)
Nutnost rozsáhlé plošné exkavace lokality Ostrov u Stříbra byla vyvolána záměrem investora vystavět na předmětných parcelách o celkové rozloze ca 55 000 m2 komplex výrobních a skladových hal s příjezdovými komunikacemi. Význam dosud neznámé pravěké lokality v poloze cca 500 m n. m. byl potvrzen již v roce 2014, kdy v ploše těsně sousedící s plochou výzkumu došlo k objevení polokulturního sídelního a pohřebního areálu, jehož fáze aktivit byla autory výzkumu datována do přelomu mladší a střední doby bronzové (HA2–HB1) a přelomu starší a mladší doby železné (Ha D–LT A).
Archaia Jih provedla v Ostrově u Stříbra záchranný archeologický výzkum na přelomu let 2014/2015. Terénní fáze vykopávek byla ukončena v poslední třetině března 2015, postexkavační fáze (laboratorní zpracování výsledků) rozsáhlého nálezového fondu a pořízené dokumentace dosud nebyla dokončena. Záchrannému archeologickému výzkumu předcházel výzkum zjišťovací (realizovaný v průběhu prosince 2014), kdy byla za použití těžké a lehké mechanizace po vybraných segmentech snímána ornice (v tl. 0,2–0,3 m) a odborným dozorem byly následně identifikovány archeologické objekty. Vzhledem k jejich nestandardně početnému výskytu bylo nutno přistoupit k detailní exkavaci celé skryté plochy.
Z důvodů značné rozlehlosti zkoumané plochy byla zvolena taková metodika výkopových prací, pomocí níž bylo možno rovnoměrně a kompletně „ovzorkovat“ celý areál skrývky a při plánování výzkumu v zimních měsících bylo rovněž nezbytné brát v potaz nepřízeň klimatických podmínek. Zkoumaná lokalita byla tedy v první fázi rozdělena do pomocné sítě, v jejímž rastru nejvyšší jednotku tvořil tzv. sektor (čtverec o straně 24 m), který byl dále rozčleněn do menších čtverců strany 3 m, který, jehož označení se stalo výchozím pro identifikaci a označování jednotlivých archeologických objektů. Jednotlivé čtverce byly po mechanické skrývce ornice ručně začišťovány a v nich identifikované objekty poté kresebně a fotograficky (příp. fotogrammetricky) dokumentovány a geodeticky zaměřovány.
V průběhu téměř čtyřměsíčních terénních prací bylo identifikováno a zdokumentováno téměř 1800 zahloubených objektů, přičemž plné dvě třetiny z nich byly reprezentovány kůlovými či sloupovými jamami, které se v rozdílné intenzitě vyskytovaly v celé skryté ploše. Kůlové/sloupové jámy tvořily menší shluky i větší koncentrace, jež byly v mnoha případech interpretovány jako malé palisády či ploty, v několika případech tvořily shluky pozůstatky po domech nadzemní konstrukce. Třetina ze všech prozkoumaných objektů byla reprezentována jámami různých tvarů a velikostí a obsahovaly (stejně jako KJ/SJ) fragmentovanou pravěkou keramiku ať již ve formě pozůstatků nádob či tzv. keramických závaží, v mnoha případech byla v objektech nalézána hrubá keramická hmota (polotovar pro výrobu nádob) a mazanice. Typologicky došlo v případě těchto objektů (sídlištních jam) k rozdělení na tzv. zásobní jámy (nezřídka obsahující fragmentované masivní zásobní nádoby), jámy představující pozůstatky po výrobě (tzv. žlaby pro tkalcovské stavy, tj. objekty obdobných rozměrů, stejné orientace s obsahem nápadného množství fragmentů keramických závaží a koncentrace sloupových jam v jejich okolí), odpadní jámy a sídlištní jámy bez bližší interpretace. Necelá desítka jam pak byla dle charakteristických znaků interpretována jako jámy hrobové (nápadné pozůstatky menších nádob se spáleným obsahem). Z exkavovaných objektů bylo v průběhu výzkumu vyzvednuto bezmála 550 kg archeologického materiálu (především fragmentovaných nádob a mazanice). V ojedinělých případech byly za pomoci detektoru kovů objeveny drobné neurčitelné zlomky kovů (bronz?), v jedné z jam došlo k nálezu většího zlomku zuhelnatělého dřeva. Relativně běžným nálezem se staly části větších kamenných artefaktů (zrnotěrek). Na základě typických znaků na keramických zlomcích bylo předběžně možné datovat drtivou většinu odhalených jam do období přelomu mladší a pozdní doby bronzové.
Zkoumaná lokalita Ostrov u Stříbra představuje svým rozsahem jeden z největších mlado- a pozdně bronzových sídlištních komplexů v západních Čechách. Jeho význam narůstá s oprávněným předpokladem o mnohem větší rozlehlosti, než jakou prokázaly dosavadní plošné záchranné archeologické výzkumy, omezené striktně pouze na rozsah území dotčený stavbou.
OMLOUVÁME SE, ALE WEBOVÉ STRÁNKY JSOU V REKONSTRUKCI. VEŠKERÉ INFORMACE JSOU PRŮBĚŽNĚ DOPLŇOVÁNY.
DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ